Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Zaří 2006


Velký šéf Kadlec má strach

Jaroslav Spurný

Bývalý ředitel NBÚ se bojí o život – a ví proč. Z miliardového podvodu obviněný Tomáš Kadlec (44) říká, že je obětí pomsty. Zatím neprozradil, kdo se mu chce mstít, ale je to zřejmě vážné: bývalý šéf Národního bezpečnostního úřadu a pak manažer strategického podniku Čepro žádá stát o oficiální ochranu, protože má strach o život. I když je dnes v této zemi jen pár lidí méně důvěryhodných než Kadlec, obavy ze smrti je třeba mu věřit stoprocentně. Muž, který postavil svou kariéru na službě mocným, totiž v poslední době přišel o jejich ochranu a přízeň. A to z něj dělá štvance. Kadlecovy vědomosti o zákulisí mnoha podezřelých transakcí uzavíraných s požehnáním vlivných politiků ho mohou proměnit v podobný terč, jakým se na mušce neznámého střelce stal letos v lednu jeho kamarád František Mrázek.

Disco pro čisté ruce

„Kadlec je mi ukradenej. Jenom vím, že kdyby zůstal na Čepru, tak je ta firma dávno v bankrotu a Krejčíř je jejím největším věřitelem,“ odpovídá proslulý privatizátor a nejbohatší občan Česka Andrej Babiš na otázku tisku, zda je pravda, že právě jeho přání bylo impulzem, který dostal Kadlece do současných policejních trablů. O podezření ze čtyřmiliardového podvodu v Čepru řekl totiž policii Kadlecův nástupce v čele této firmy a Babišův dlouholetý spolupracovník Pavel Švarc. Zatím nevíme, o co se v této strkanici mezi dlouholetým služebníkem politiků a jejich dlouholetým „podnikatelským“ přítelem hraje. Nicméně ať už jde o cokoli, je to zároveň cenná ukázka prostředí, zákulisních intrik a mocenského boje, o němž se v posledním roce po pádu jeho hlavního hybatele Stanislava Grosse dozvídáme čím dál tím více informací. Výmluvnou zprávou o této odvrácené tváři naší současnosti je ostatně celá Kadlecova kariéra, její vzestup i pád.

Devětadvacetiletého zemědělského inženýra Tomáše Kadlece zastihla revoluce na poklidném místě úředníka ve Státním výzkumném ústavu ochrany materiálů. V roce 1991 ovšem zajištěným místem pohrdl, vstoupil do nově formované zpravodajské služby a brzy nato se stal šéfem jejího ekonomického odboru. Kromě toho, že se v BIS seznámil s Františkem Mrázkem (který se stal jeho agentem), pochopil Kadlec evidentně i důležitost petrochemie: jeho odbor vyšetřoval například Chemapol, zabýval se také vznikem Unipetrolu a prověřoval možné podvody v podniku Čepro. „Byl to neloajální důstojník, dělal potíže, hrál si svou hru a toužil asi po mém místě,“ vzpomíná na dnešního štvance jeho šéf v BIS Stanislav Devátý.

Kadlecova kariéra v kontrarozvědce nakonec skončila neslavně vyhazovem, ale v další kariéře mu to jen pomohlo. Kadlec byl totiž jako jeden ze skupiny důstojníků BIS podezřelý, že v druhé půli 90. let vynášel z BIS informace lidem ze sociální demokracie – strany, jež právě pod vedením Miloše Zemana šla strmě nahoru a slibovala modré z nebe všem nespokojeným, zneuznaným a těm, kteří toužili povýšit. Krátce po Kadlecově propuštění z BIS se také sociální demokraté dostali k moci a odvděčili se: Tomáš Kadlec se stal šéfem nově vzniklého Národního bezpečnostního úřadu. „To jmenování prosadil Gross,“ tvrdí dnes Miloš Zeman. „Já Kadlece pořádně ani neznal.“ Tomu se samozřejmě nedá věřit: v době jmenování šéfa NBÚ byl Stanislav Gross pouhým předsedou poslaneckého klubu sociálních demokratů, člověkem mimo vládní struktury, a navíc politickým benjamínkem zcela závislým na vůli svého tehdejšího „kmotra“ Zemana. Přitom Kadlec musel mít ve špičce ČSSD velmi mocné ochránce: osm měsíců po nástupu například namol opilý zfackoval na diskotéce v rodném Hronově osmnáctiletou dívku, která jej upozornila, že sedí na její židli. Přestože takový incident měl automaticky ukončit jeho kariéru „hlídače bezúhonnosti mocných“, Zemanova vláda jištěná opoziční smlouvou nad tím mávla rukou a Kadlece podržela. Tehdejší ministr a bezpečnostní expert ČSSD Jaroslav Bašta sice tvrdil, že jeho strana chce nominací Kadlece do čela Národního bezpečnostního úřadu jen využít „jeho profesní schopnosti prokazované během služby v BIS“, ale dnes už nikdo nepochybuje, že šlo o odměnu za vynášené informace. Sociální demokraté jich vrchovatě využili v předvolebním boji – jako propagaci své slibované Akce čisté ruce. Ale i když v propagandě Kadlec pomohl, jeho vlastní ruce po pětiletém působení ve funkci moc čisté nezůstaly.

Mluv, zajímáš mě

„Existuje závažné podezření, že zejména v letech 1998–2002 byly prověrky manipulovány, udělovány nedůsledně,“ říká zpráva poslanecké vyšetřovací komise, ustavené letos na jaře po korupčních skandálech, týkajících se vedení Národního bezpečnostního úřadu. Tady je nutné připomenout závažnou věc. Bezpečnostní prověrky nedostávají jen policisté, státní zástupci a jim podobní úředníci, ale také firmy, které obchodují se špičkovými technologiemi, strategickým a vojenským materiálem. Firma, která nemá prověrku, je prakticky vyřazena ze soutěže o trh. To je mimořádně důležitá část činnosti úřadu. Na to, že jsou některé firmy v NBÚ zvýhodňovány a prověrky manipulovány, upozorňovala tajná služba už v roce 2001. Třeba v armádních nebo policejních zakázkách stačilo, aby některé firmy dostaly prověrku dřív, jiným byla z formálních důvodů pozdržena a v soutěži bylo rázem méně zájemců. BIS tehdy nasadila vedení úřadu včetně Kadlece odposlechy a svá zjištění (co přesně BIS zjistila, se dodnes neví) předala policii. Tu v té době už rok vedl Gross, z něhož mezitím za Zemanovy podpory vyrostl opravdu mocný muž. Mimo jiné převzal pod svá ochranná křídla i Kadlece, jehož dosavadní strážce Bašta zmizel ze stranické špičky na ambasádu do Ruska. Grossovští vyšetřovatelé tudíž nic kolem Kadlece nevyšetřili, nicméně svůj význam ta epizoda přece jen měla. Mezi Kadlecem a šéfem BIS Jiřím Růžkem vznikla rivalita, která prakticky znemožňovala nutnou spolupráci obou institucí, a v roce 2003 museli na nátlak premiéra Špidly oba odejít. Kadlec potom na Grossův nátlak získal post ředitele Čepra. Noviny psaly o trafice pro Kadlece, ale exředitel NBÚ ve skutečnosti ještě povýšil: Čepro je jako hlavní dodavatel ropných produktů a pohonných hmot klíčovou organizací. Neobejde se bez ní například Unipetrol, Setuza, Kaučuk a mnoho jiných firem, ovládaných třeba Babišem nebo jeho konkurenty Pitrem a dříve Mrázkem.

Zjednodušeně řečeno, Kadlec ať ve funkci šéfa NBÚ nebo Čepra byl nepřehlédnutelným hráčem tuzemského byznysu. Zatímco v NBÚ mohl pomocí prověrek ovlivňovat firemní i státní transakce, pomocí Čepra zase vládl nad trhem pohonných hmot. My už dnes známe řadu zákulisních schůzek a jednání významných politiků a byznysmenů, včetně Mrázka, Pitra, Babiše, Grosse, Škromacha, Palase a dalších okolo privatizace Unipetrolu, Setuzy či udělování licencí na lukrativní biolíh. Víme třeba i to, že Kadlecovi přišly před třemi lety na účet dva miliony korun od blízkého spolupracovníka Radovana Krejčíře. Kadlec tvrdí, že jméno majitele účtu vůbec nezná, několikrát změnil výpověď ohledně toho, kdo mu prý ty peníze „půjčil“, přičemž v poslední verzi je jeho věřitelem podřízený z Čepra, který je s ním obviněný v kauze čtyřmiliardového podvodu.

Kadlec je muž, v jehož rukou se scházely neobyčejně citlivé informace. Začalo to na BIS, pokračovalo v NBÚ a skončilo ve strategickém Čepru. Musí znát zákulisí různých privatizací, zná z BIS i NBÚ tajemství stovek podnikatelů a možná i politiků. Možná nakonec získal dojem, že z něj tohle informační bohatství dělá nedotknutelnou postavu. Je dobře, že tomu tak není, že stačí několik poctivých policistů a Kadlecovi rázem hrozí dvanáct let za mřížemi. To asi nemůže nechat v klidu nikoho, kdo tuší, že na něj Kadlec ve svém informačním portfoliu něco má. Co když začne Kadlec mluvit?

Na začátku byl Krejčíř

Kadlec až dosud vždy unikl obvinění za své prohřešky – ať už šlo o vyzrazování informací, za facky na diskotéce či podezřelé prověrky. Zlom přišel přesně před rokem. Policie našla při domovní prohlídce u Radovana Krejčíře kopii Kadlecovy sporožirové karty a záznam o dvou milionech převedených z konta Krejčířova přítele na konto Kadlece. Tato informace se dostala do rukou Kubiceho útvaru, stejně jako informace nového ředitele Čepra Švarce o přípravě podezřelých obchodů mezi Čeprem a firmou Loricus provázanou údajně s Krejčířem. Podstatu těchto obchodů nemá cenu popisovat, výsledkem složitých transakcí měla být podle policie miliardová ztráta pro státní podnik. Byznys se zatím neuskutečnil, nové vedení smlouvy už napadlo. Jen na okraj – Kadlec jako špičkový bezpečnostní expert si mohl při podpisu smlouvy prověřit firmu, se kterou jedná. Stačilo by pár minut, aby zjistil, že jeden z jejích majitelů dostal svého času osm let za podvody s LTO (přede dvěma lety byl propuštěn ze zdravotních důvodů na základě milosti prezidenta Václava Klause). „Dochází mi fantazie, o co může jít,“ tvrdí Kadlec v tisku. „Jestli někdo připravoval pokus o podvod, já o tom nevím.“

(Respekt, www.respekt.cz)



Zpátky